Generální partneři

Město Sedlec-Prčice

Farma Prčice

Stavba Barták

Innera s.r.o. Benešov

Hlavní partneři

Monínec, s.r.o.

Truhlářství Ryšavý

K Brewery Trade, a.s.

Okna.EU

Karel Raček

Hospoda u Škrpálu

Zemní Práce Hošna

R-D ateliér Michal Dohnal

Jaroslav Novák, topení, voda, plyn.

Lumial Kosova Hora

Cinogroup s.r.o.

Truhlářství Martin Hájek

Jiří Dolejší
elektro

WIFCOM

Kovolak s.r.o, Ledeč nad Sázavou

Halex-Schauenberg, ocelové stavby s.r.o. Příbram

Střechy Vaníček s.r.o. Tábor

Elektroprof a.s. Tábor

Mediální partner

Měsíčník Náš domov

Vzpomínka na jeden velký a draze zaplacený kiks

Fotbal dokáže přinést několik neopakovatelných zážitků. Vlastně žádný další zápas nemůže být stejný. Kopii už těžko někdy uvidíte. A právě v tom je jeho jedinečné kouzlo. Jedné straně přináší radost, druhé smutek. Pikantní událostí, kdy si při trestném kopu stouplo do zdi všech deset hráčů, zavzpomínáme na jeden ligový duel, který se odehrál na Střeleckém ostrově před dvaceti lety.

Pro Dynamo Č. Budějovice to byl v sezoně 1986/87 existenční zápas. Opět se potvrdilo, že druhý rok bývá pro nováčka daleko těžší. Čtyři kola před koncem první ligy se Českobudějovičtí propadli na dno tabulky, avšak situace nebyla beznadějná. Každý zbývající zápas na vlastním trávníku velel bezpodmínečně zvítězit. S takovou šli černobílí i do střetnutí s Vítkovicemi, úřadujícím mistrem.
Hned v úvodu střetnutí dostal do varu necelé čtyři tisícovky diváků černobílý kanonýr Roman Sokol (na snímku). Hostující slávista už v osmé minutě prostřelil vítkovického gólmana Zápalku. U Romana Sokola, který válel ligu v Jablonci až do osmatřiceti, stojí ještě za zmínku, že téhož roku (1986) vyhrál i „zajímavou" soutěž časopisu Stadion o nejhezčí nohy!

Dynamo zatlačilo hosty ke svému vápnu, ale kýžený druhý gól ani po řadě vyložených šancí stále nepřicházel.
Obraz hry se nezměnil ani po obrátce. Domácí jedenáctka se tlačila dopředu, ale hostující obrana s Grussmannem, Škareckým, Kadlecem a Vlkem nadále odolávala. Po hodině hry však nastal okamžik, který se jen tak nevidí a na který určitě pamětníci českobudějovického fotbalu dodnes nezapomněli.
Přesně v 65. minutě potrestaly Vítkovice neuvěřitelnou chybu celého českobudějovického souboru. Na hranici pokutového území byl faulován vítkovický útočník, rozhodčí odpískal trestný kop. Do zdi si pak nepochopitelně stouplo všech deset hráčů v černobílých dresech (Karoch, Jodl, Holý, Hermer, Trněný, Nesvačil, Němec, Kuba, Sokol, Urban) a celá domácí lavička a fanoušci v ochozech jen bezmocně sledovali, jak hosté přišli lacino k vyrovnávací brance.
Míč samozřejmě rozehráli Vítkovičtí do strany na osamoceného Jeřábka a ten zasadil Jihočechům první hřebíček do jejich rakve. „Byl to jeden z momentů, který rozhodl o našem sestupu," tvrdil po pádu z ligy trenér Bohumil Smolík, jemuž u kormidla asistoval Karel Melka. „Možná jsem měl při tom trestném kopu vběhnout na hřiště, i za cenu disciplinárního trestu. To byla neskutečná chyba," byl si vědom Smolík, který budějovickou lavičku po sestupu opustil.
V závěru vsadili hostitelé vše na jednu kartu, otevřeli obranu, čehož vzápětí využil střídající Kovačík, jenž byl na trávníku sotva čtyři minuty. Od poloviny hřiště se řítil sám na domácího strážce svatyně Mikeše a s přehledem skóroval. Kalich hořkosti si tak vypili černobílí až do dna.
Vítkovičtí do konce ligy neprohráli a vybojovali si druhým místem Pohár UEFA, zatímco tým z kraje rybníků se z porážky už nevzpamatoval. Prohra s Bohemians, dvě kola před závěrem, definitivně podepsala ortel sestupu.
Možná, kdyby si do zdi nestouplo … Ne. Ani fotbal se na kdyby nehraje!


Michal Průcha, foto: archiv Jihočeský fotbal