foto: Michal Doležal,  ČTK Zklamaná Sparta: (zleva) Jiří Jeslínek, Jan Holenda, Miroslav Slepička a Tomáš Sivok

Uděláme předčasný soud jako krásná Maria, která se v telenovele zamiluje a nechce naslouchat okolí, že by se neměla unáhlovat. Ale na druhou stranu není divu, kdo zná letitou pravdu o Slavii – je psychicky zchátralá a žije s mindrákem "věčně druzí".

Proto to téměř celé veřejnosti před dvěma týdny připadalo jasné, když slávisté doma dostali nafackováno od Žižkova 3:0. Titul bude zase Sparty! Vždyť i trenér Karel Jarolím kalkuloval pragmaticky: "Teď je důležité přemýšlet, jak uhájit druhé místo. Začíná být ohrožené." Jenže pak se příběh začíná zamotávat.

Jako v pravé gangsterce vstoupí na scénu zloduch Řepka. Sparťanský obránce se nechá nesmyslně vyloučit hned v první minutě utkání s Brnem. Znamená to porážku favorita a rozladěnost v kabině.

Tohle byl nesporně moment, který Spartu nahlodal. Byť kluboví fanoušci svorně dál obdivně křičí "Tomáš Řepka" a spoluhráči drží s Řepkou navenek basu.

Z náznaků přesto lze vytušit, co si myslí. Například v sobotu po porážce s Ostravou na téma Řepka řekl kapitán Tomáš Sivok: "Nechtěl bych to komentovat. Nechám to jiným."

Bacil strachu, kterým léta trpěla Slavia, rázem napadl Spartu. Pro ni to bylo jako zákeřná nemoc, jelikož na sebevědomí vždy stavěla.

Navíc se dějí věci, jež sešívané probouzejí. Kanonýr Toleski se rozstřílí. Svými góly v zápasech na hřišti Olomouce i Mladé Boleslavi dodá mužstvu víru. Pomáhá i uzdravený Šmicer. Zapomenuto je penaltové prokletí připomínající bláznivou italskou komedii.

Na Spartě jako by se naopak vyřádilo zlo. Pryč je štěstí, s nímž předtím vyhrávala hubeně 1:0. Střelecky se zadrhl Slepička a stratég Horváth už marně hledá síly něco změnit. Někomu může taková liga připomínat slabomyslnou českou taškařici.

Že žádný tým není tak silný, aby ligu v klidu vyhrál. I kdyby to bylo pravda, nestranné diváky musí takový průběh strhnout. Je to detektivkový nervák. V něm je Slavia od soboty blíž titulu.

Ale jen o dva body, že...