Před začátkem sezony jste říkal, že by jste chtěl hrát na špičce tabulky. To se Vám splnilo, když jste na druhém místě se stejným počtem bodů jako první Poříčí, které jste v posledním zápase porazili. To Vás musí těšit.

Samozřejmě jsem s umístěním spokojen. Jsme na druhém místě se stejným počtem bodů, jako Poříčí. Navíc mě těší, že máme nejvyšší počet plusových bodů v tabulce pravdy. Před začátkem jsem chtěl hrát v popředí s cílem získat po podzimu dvacet pět bodů. Nakonec jsme získali o tři více, takže v Nespekách vládne spokojenost.

Našel jste něco negativního na výkonech mužstva nebo šlapalo, jak jste chtěl?

Určitě se najdou i negativa. Mužstvo se kvůli marodce doplňovalo v průběhu podzimu a sestava se neustále měnila. Těsně před začátkem soutěže se zranil dlouhodobě Honza Cháb a v průběhu podzimu musel přerušit svoji sportovní činnost ze zdravotních důvodů Milan Rosenvald.
Vše vyvrcholilo, když jsme jeli do Chocerad a já jsem v poledne nevěděl, jestli nás bude vůbec jedenáct. Sestava se ustálila v sedmém kole a kromě výpadku v Sázavě jsme šli výkonnostně nahoru.

V podzimu tedy převažovala pozitiva.

Chválím kluky za to, jak podzim zvládli, semkla se parta, která je v Nespekách velice dobrá. Příchodem nových kluků se ještě více utužila. Fotbal na této úrovni je hlavně o partě. Ještě chci poděkovat správci Milanu Hubičkovi za skvěle připravené hřiště po dobu celé sezony.

Před začátkem nebo během podzimu jste posílili řady zkušenými hráči jako Matěj Doubek, Jiří Maršoun, Kamil Kulhavý, Pavel Sisel a Jan Truhelka. Angažování se asi vyplatilo nebo máte jiný názor?

Určitě se to vyplatilo. Jirku Maršouna a Matěje Doubka jsme získali ještě před sezónou. Jirka nám na hřišti hodně pomohl svými zkušenostmi a jsem rád, že ho v mužstvu mám. Matěj Doubek se zranil hned v prvním kole v Jesenici. Na hřiště se vrátil na domácí utkání s Teplýšovicemi, které v podstatě rozhodl. V dalším utkání v Sedlci si obnovil zranění a čtyři zápasy chyběl. V podstatě nám odehrál jen přes polovinu zápasů. Jeho výkony hodnotím pozitivně jen je škoda, že ho brzdilo zranění.
Před utkáním v Choceradech jsme získali Honzu Truhelku, ale bohužel si v utkání natáhl sval. Ještě odehrál poločas v následujícím utkání a tím bohužel na podzim ze zdravotních důvodů skončil. Před utkáním ve Zbraslavicích jsme získali Kamila Kulhavého a Pavla Sisla. O Kamila jsem měl zájem již několikrát, a tak jsem rád, že se to nakonec podařilo. Zkvalitnil nám rozehrávku, umí strhnout ostatní hráče, je to osobnost nejen na hřišti, ale i v kabině. S Pavlem Sislem jsem také velice spokojený. Nehrál na svém tradičním postu, ale na kraji zálohy, s čímž si poradil velice dobře.

Na které hráče jste se mohl spolehnout, na druhou stranu, od kterých jste čekal více?

Podzim hodnotím jako kolektivní výsledek celého mužstva. Nechci hodnotit jednotlivce za výkony v průběhu podzimu. Každý z kluků, kteří nastoupili do utkání, přispěli k umístění, na kterém se nacházíme. Chtěl bych zmínit, že někteří kluci nehráli v zápasech na svých tradičních postech, ale své úkoly si plnili velice dobře. Pro mě je v podstatě objevem podzimu Martin Burian na postu středního obránce. Michal Kalenda zahrál také velice dobře na levé straně zálohy. Totéž platí o Mirkovi Pavlíkovi na levé straně obrany.

Jaké výhry si nejvíce ceníte?

Cením si všech vítězství, kterých jsme dosáhli. Po dvou letech jsme dokázali porazit v prvním kole na jejím hřišti Jesenici. Ve snu by mě nenapadlo, že toto mužstvo skončí po podzimu na posledním místě. Ve druhém kole doma jsme v divokém utkání porazili Kondrac, kdy jednička v brance Petr Králíček byl na dovolené. Do brány nastoupil náš správce hřiště Milan Hubička, který se do poločasu zranil a zápas musel dochytat nedoléčený Honza Hýbek.
Poprvé se nám podařilo co Nespeky trénuji porazit Teplýšovice. Porazili jsme nováčka ze Zdislavic po výkonu, který nebyl moc dobrý. Hostující trenér náš výkon kritizoval, ale pro mě to bylo motivací do dalšího utkání ve Voticích, kde jsme předvedli výborný taktický výkon a odvezli tři body. Naše série se poté ještě prodloužila doma s Tupadly a venku v Bílém Podolí.
Nejcennější vítězství bylo pro mě, tak jako vždy s Poříčím, s kterým jsou pro mě zápasy mě opravdovým derby. Tentokrát s krásnou kulisou a na I. B třídu s velkým počtem příznivců na obou stranách. Jsem rád, že jsme dokázali zvítězit a udělat radost našim fanouškům.

Snažíte se hrát ofenzivně, ale na to, že jste na druhém místě jste nastříleli jen 28 branek, což vás řadí na šestou příčku mezi mužstvy. Budete na koncovce přes zimu pracovat nebo to necháte na jaro osudu, když máte tolik zkušených hráčů v týmu?

S koncovkou máme problémy dlouhodobě. Proto jsem hodně stál o Doubka, který je typickým koncovým hráčem. Jak už jsem zmínil, tak polovinu zápasů byl na marodce. Míra Kadlec mi chyběl ke konci podzimu z pracovních důvodů. Pozitivní je, že máme aktivní skóre, ale musíme na koncovce přes zimu zapracovat.
Ještě je pozitivní, že máme v mužstvu dobré exekutory standardních situací, kteří dokážou občas nahradit hrotové útočníky v důležitých situacích v utkáních. V zimní přípravě bude prostor i k zlepšení defenzivní činnosti. Obrana nefungovala špatně, ale na můj vkus tam byly občas okénka, při kterých nás držel nad vodou velice dobrý, po celý podzim, brankář Petr Králíček.

Jste blízko postupové šance, budete jí chtít na jaře využít nebo to necháte osudu?

Cíl zůstává stejný jako před začátkem sezony. Chceme hrát v popředí tabulky. Těch faktorů, abychom mohli pomýšlet na vítězství v této těžké skupině je několik. Udržet současný kádr a o dva hráče se posílit. Udržet si dobrou formu v průběhu jara a nemít velké výkyvy. Pokud se nám to podaří, tak by to byl pro fotbal v Nespekách historický úspěch, ale cesta k postupu bude hodně trnitá, tak uvidíme, jak se nám bude dařit. Určitě bych si přál být ve hře co nejdéle a to samé bych přál sousedům z Poříčí, protože v posledním kole v Poříčí by bylo pravděpodobně vyprodáno.

Budou změny v kádru nebo zůstane mužstvo na jaro pohromadě?

Rád bych, aby kádr zůstal pohromadě a posílil se na dvou postech. Jsem domluvený s jedním hráčem z Pražského přeboru, který půjde s námi do přípravy. O dalších dvou hráčích se jedná.

Kdy začínáte zimní přípravu a jak bude vypadat?

Zimní přípravu začínáme 7. února. V prvním týdnu budeme trénovat v Nespekách. V dalších dvou týdnech se přesuneme na umělou trávu na Šeberov. Na přelomu února a března se vrátíme opět do Nespek. Poté se vydáme na soustředění na Pomezní boudy, kde budeme využívat halu společně s umělou trávou. Po soustředění se definitivně vrátíme do domácího prostředí a budeme ladit formu na jarní část soutěže.
Přátelská utkání začínáme 12. února na Šeberově s domácím mužstvem,18. února hrajeme ve Strašnicích s PSK Union, 25. února na Vyšehradě s Kostelcem u Křížků, 4. března v Benešově s místním béčkem .

„Mohl jsem se opřít o zkušené hráče. Mladí, talentovaní kluci se k nim přidali a i když toho moc neodtrénovali, v zápasech fungovali. Samozřejmě mě mrzí, že málo trénujeme a doufám, že se to od zimní přípravy změní, “ říká trenér Poříčí Petr Čermák, který před začátkem sezony vyměnil úspěšného, hrajícího kouče Romana Filipa, jenž kvůli pracovnímu vytížení nestíhal do Poříčí jezdit.

Od léta jste nastoupil k týmu jako nový trenér, ale zpočátku se Vám nedařilo. Ze tří zápasů jste měli jen tři body, navíc jste doma prohráli se Sázavou, kde jste ještě registrován a chodíte hrát za béčko. Výkony a porážka se Sázavou Vás jistě musely mrzet?

Určitě jsem z toho nebyl nadšený. Na začátku šly naše výkony nahoru – dolů. Nováčka ze Sázavy jsme doma asi podcenili a navíc nám neseděl, Jesenici jsme ve druhém kole přehráli. V Kondraci jsme odehráli špatnou první půli, ve druhé jsme si vypracovali šance, ze kterých jsme vstřelili jen jeden gól, navíc nedali penaltu a nakonec prohráli 1:3.

Od výhry nad Chocerady 2:0 jste rozjeli parádní jízdu bez porážky, která skončila v posledním podzimním zápase v Nespekách. Kde mužstvo nabralo sílu k takové šňůře?
Chceme vyhrát každý zápas a je jedno jestli je to doma nebo venku. Vyvíjeli jsme na soupeře tlak, kteří dělali chyby a my jsme je trestali. Navíc se nám chytili střelci Šimáček a Martin Říha.

Po podzimu jste na prvním místě. Je reálné, aby jste tam byli i v červnu 2012, kdy končí sezona?

Samozřejmě si to dokážu představit. Chceme být první, proto fotbal hrajeme. Byl bych alibistou, kdybych říkal něco jiného.

Inkasovali jste nejméně branek (13). Soustředili jste se na obranu nebo to vyplynulo ze hry?

Vyplývá to z naší hry. Po ztrátě míče se snažíme hned napadat a nenechat soupeře rozehrát. Ne vždy se to ale podaří. Pak vzadu útoky soupeřů hasili naši „senioři“ Kyselka a Šrom, spolu s Breburdou a brankářem Kumštou.

Střelecky jste byli také poměrně úspěšní (33 gólů). To nasvědčuje, že ani útočná činnost Vám nebyla cizí?

Hrajeme útočně a do šancí se dostáváme. Střelecky se prosadil Pavel Šimáček, se kterým jsem ještě hrál v Týnci. Něco jsem od něj čekal, ale co předvádí v jeho letech, klobouk dolů. K němu se přidali Kupša a Martin Říha.

Vedete tabulku, ale tréninková morálka není dobrá. Jak je možné, že mužstvo tak funguje?

No, coment. Máme v mužstvu mladé, talentované kluky, bohužel škola a jiné aktivity jim moc neumožňují trénovat, přesto v zápasech fungovali. Mají ale určitě navíc a je jen na nich, jestli se chtějí zlepšovat nebo jim stačí hrát I. B třídu.

Z mužstva v létě odešli zkušení Filip a Naňák a Sysel, přišli Borovec, Bouška, Pavlečko, Kyselka a Tomeček. Posily se tedy vyplatily?

Určitě ano. Hlavně zkušení Pavel Borovec a Ríša Kyselka táhli mužstvo, v sestavě se zabydleli Láďa Pavlečko a Petr Bouška. Mrzí mě ale zranění útočníka Jakuba Trpišovského, který se zranil v přípravě a na podzim neodehrál ani jeden zápas. V prvním zápase ze Sázavou si natrhl vazy v koleni ještě Radek Říha a nastoupil až v posledním zápase v Nespekách. Na druhou stranu jsem rád, že se uzdravil Honza Stibůrek a v závěru sezony se již dostal na hřiště.

Na které hráče jste nejvíce sázel?

Sázel jsem na zkušenost. Osu mužstva tvořili brankář Martin Kumšta, v obraně Ríša Kyselka a Zdeněk Šrom, v záloze Pavel Borovec a v útoku Pavel Šimáček. Navíc bych chtěl poděkovat Zdeňku Šromovi, který mi pomáhal v trénování.

Má mužstvo rezervy?

Největší rezervy jsou v tréninku, což se odráží i v zápasech, kdy nejsme schopni odehrát v nasazení celých devadesát minut, a většinou nám v závěru docházely síly. Doufám, že se docházka od zimní přípravy změní a budu mít na trénincích dostatek hráčů, abychom také vyzkoušeli nějaké kombinace a standardní situace.

Kdy začínáte zimní přípravu a jak bude vypadat?

Začínáme v úterý 7. února. Budeme trénovat v domácích podmínkách dvakrát týdně a sehrajeme přípravné zápasy s Benešovem B, Divišovem, Spartakem Sezimovo Ústí B, Jílovištěm a se Slavojem Podolí.

V okresním derby doma votické béčko porazilo Sedlec-Prčice těsně 1:0.

Autor: Foto: Pavel Bradáč

Jako nováček jste se umístili na šestém místě, což může být pro vás v „okresní“ skupině D úspěch. Nebo se mýlím?

Těžko to můžu posoudit, protože jsem neznal úroveň skupiny D. Ale vzhledem k tomu, že pro některé hráče B mužstva je to nejvyšší soutěž, jakou kdy hráli, tak můžeme být se šestým místem po podzimní části spokojeni.

Po pěti kolech jste dokonce vedli, když jste čtyřikrát vyhráli a jednou remizovali. Poté ale přišla rána do vazu, když jste prohráli v Sázavě 2:6, a už o poločase byl stav 1:6. Nevlezly dobré výsledky hráčům do hlav?

Myslím, že určitě ne. Zápasy venku, které jsme prohráli, se bohužel křížily se zápasy A mužstva, takže si je hráči koučovali sami, pod dohledem vedoucího mužstva. A to není to pravé ořechové.

Rehabilitovali jste se šesti góly do sítě Tupadel, ale od té doby to již nebylo ono. Ve zbylých šesti kolech jste urvali jen čtyři body, když jste dokonce dvakrát prohráli doma s Nespeky a Chocerady 0:1. Co se stalo, že forma odešla?

Forma určitě neodešla, s ohledem na výsledky přijeli protivníci do Votic už jen bránit, což pro kluky s B mužstva bylo moc velkým oříškem. Nebylo snadné se prosadit. A k tomu notná dávka smůly, kdy nám soupeř dokázal frnknout a z brejku skórovat. Těžko jsme pak hledali síly na případné otočení zápasu.

Je na vině kolísavých výkonů mládí týmu?

V mládí bych chybu nehledal, neboť zde hrají i starší hráči. I zde byla na vině kolísání výkonu velká fluktuace hráčů a také zranění.

Má mužstvo okolo zkušeného Tomáše Hájka na to, aby hrálo na jaře o postup?

To je těžká otázka. Myslím, že zde najdeme více šikovných hráčů, ne jen Tomáše. Jsme hlavně limitováni častostí tréninkových jednotek, protože většina hráčů studuje nebo pracuje a nescházíme se tak často, jak bychom chtěli a potřebovali. To je podle mého názoru rozhodující faktor, zda na jaře budeme nebo ne hrát na špici tabulky.

Hodně vám asi uškodilo v závěru, že zranili střelci Hájek a Haas a v útoku jste byli v důležitých chvílích bezzubí...

Na tuto soutěž jsou oba jmenovaní velmi kvalitními hráči se střeleckými schopnostmi. Můžeme říci, že v závěru soutěže chyběli, ale nemůžeme přehlédnout snahu a nasazení kluků, kteří je nahradili. S kapkou štěstí by se i oni jistě dokázali více střelecky prosadit.

Trénovalo áčko s béčkem společně, nebo jak vše fungovalo, když jste hlavním trenérem obou týmů?

Myslím si, že to nebyl žádný problém, protože většinu tréninků jsme měli společných. A když bylo potřeba týmy rozdělit, A mužstvo pracovalo s asistentem Jaroslavem Maškem a já s B mužstvem. Jen rodina mě doma příliš neviděla.

Začne zimní přípravu áčko s béčkem dohromady, nebo budou mužstva rozdělena?

Pravděpodobně začneme společně, jen četnost tréninků B mužstva bude samozřejmě nižší.

 a: Benešovský deník - Sport - Fotbal

Výměna trenérů v Choceradech přinesla ovoce v podobě bodů

Chocerady – Fotbalisté od řeky Sázavy skončili po podzimní části fotbalové I. B třídy, skupiny D, na desátém místě, což jim opět přidělává vrásky na čele. Navíc u mužstva během podzimu došlo k výměně trenérů.

Brankář Holub (vpravo) a nestárnoucí Jan Kuželka (vpravo), byli důležitými články Chocerad. První držel mužstvo svými zákroky nad vodou a druhý se v průběhu podzimu stal hrajícím trenérem.

„Trenér Machara neskončil kvůli výsledkům, ale protože hráči nechodili na tréninky. Když vzali mužstvo zkušení hráči Honza Kuželka s Lubošem Tusjakem, tak začali kluci bojovat jeden za druhého, což přineslo i body,“ poznamenal sekretář Chocerad Jan Vycpálek.

Sezonu jste pod novým trenérem Macharou začali dobře a získali ze tří zápasů čtyři body. Poté jste ale čtyřikrát prohráli a přišla výměna trenéra. Proč?

Nový trenér vnesl do týmu impuls, díky znalosti prostředí i věděl, co od koho očekávat a hráčům věřil. Po relativně slušném začátku přišlo uspokojení hráčů, ti přestali chodit na trénink a takto se nedá dnes hrát ani třetí třída. Trenér Machara skončil po domluvě s vedením, ne však kvůli výsledkům, ale účasti hráčů na trénincích.

Novým trenérem se stala ikona choceradského fotbalu Jan Kuželka, které vypomáhal Luboš Tusjak. Co Vás vedlo k tomu, že se kouči stali zkušení hráči?

V polovině podzimní části se hledá trenér složitě, chtěli jsme sáhnout do vlastních řad a tato varianta byla nejlepší. Myslím, že jak Honza svými zkušenostmi, tak Luboš s přípravou tréninků mají jakémukoliv mužstvu co předat.

Týmu šla výměna k duhu a v šesti zbývajících zápasech jste získali dvanáct bodů. Hlavně výhry v Sedlci-Prčici a Voticích, byly překvapivé. Co bylo impulzem pro hráče, že se najednou změnili?

V taktice ze začátku sezony a v posledních kolech nedošlo k žádným výrazným změnám, často jsme neměli hlavně štěstí v koncovce. Asi bych nepoukazoval pouze na tyto dva zápasy, neboť i Zbraslavice se nám povedly. V podzimní části nám prostě začalo vyhovovat větší hřiště, možnost hrát po zemi, což v Sedlci a hlavně ve Voticích je. Hráči začali bojovat jeden za druhého, což přineslo ovoce.

Gólů jste ale moc nestříleli a stali jste se nejméně střílejícím týmem soutěže (14 branek). Je to tím, že nemáte vyloženého střelce nebo, že jste se více zaměřili na obranu?

Průměr lehce přes jednu branku na zápas není nic skvělého, je proto s podivem, že se povedlo uhrát tolik bodů. Dost nás trápily standardní situace, neuměli jsme je zahrávat a využívat skrumáže. V tom bych viděl hlavní příčinu. Do šancí jsme se dostávali, ale chyběla buď finální přihrávka nebo trocha klidu v zakončení.

Co Vás ale musí těšit je počet inkasovaných branek (20), což Vás řadí na lichotivé čtvrté místo.

Umístění se těsně pod stupni za inkasované branky je pěkné, ale raději bychom v některých zápasech utrpěli debakl (viz. Sázava) výměnou za výhru jinde. Naše výsledky totiž většinou končily rozdílem branky – 1:0, 2:1, 1:2, z čehož vyplývá, že nás nikdo vyloženě nepřehrál, chyběla trocha štěstí. Hlavně tyto těsné prohry nás srážely dolů, naštěstí ke konci se vše otočilo.

Po podzimu jste na 10. místě s 16 body. I když je tabulka poměrně vyrovnaná asi Vás čekají záchranářské práce. Je to tak?

Za podzimních 16 bodů můžeme být vděční, vždyť ještě měsíc před koncem jsme měli pouhé čtyři body. Hodně nás mrzí nezvládnutý zápas s nováčkem ze Zdislavic (0:3) v předposledním kole, situace mohla být totiž úplně jiná a od posledních družstev by nás dělilo více bodů, takto jsme pomohli právě Zdislavicím udržet kontakt pro jarní boje. Podzim nám ale ukázal, že pokud budeme bojovat všichni, tak se dá hrát s každým. Uvidí se po prvních jarních kolech, tam se ukáží šance. Doufejme, že nebudeme muset bojovat o záchranu do posledních kol jako je už pár let zvykem.

Bude se kádr v Choceradech přes zimu měnit nebo zůstane vše při starém?

Ke změně v kádru moc nedojde. Pokusíme se udržet kluky na hostování, nějaké hráče vyhlédnuté máme, ale nesetkávám se s tím pouze já, ale i ostatní týmy. Pokud nějaký kluk vyniká v nižší soutěži, stačí mu to, nikam výše nechce, neboť by musel více trénovat a už by nebyl nej, ale pouze třeba průměrný. Těchto kluků je škoda. Prioritou pro Chocerady tudíž je zapojit do kádru kluky z dorostu, kteří pokud budou chtít, mají na to. Během podzimu poznali, že zkušenosti ze zápasů dospělých jsou pro ně plusem v dorostenecké soutěži, teď jen chtít, dveře mají otevřené.

Jak bude vypadat zimní příprava?

Zimní přípravu začínáme úvodem ledna, kdy se chceme scházet třikrát až čtyřikrát v týdnu. Budeme kombinovat výběhy, posilování a hlavně být dvakrát v týdnu s míčem na hřišti. Začátkem února vyrážíme na týdenní soustředění na Slovensko, kde sehrajeme dva až tři zápasy. Po návratu pak během víkendů na to navážeme dalšími přáteláky.

 brika: Benešovský deník - Sport - Fotbal

Kondrac prožila dobrý podzim

Benešov – Fotbalisté Kondrace mají sezony v I. B třídě jako na houpačce, jednou jsou nahoře a jednou dole. Po loňském trápení měla přijít plusová sezona, což se na podzim stalo. Kondrac je na čtvrtém místě, když jí tři body schází na první příčku. „Na postup nemyslíme, ale pokud by přišel, určitě bychom se mu nebránili. Přece nebudeme hráčům tvrdit, ať skončí třetí,“ .

Co se s mužstvem, které se ještě v červnu zachraňovalo, stalo, že v listopadu se dere o nejvyšší příčky I. B třídy?

Poslední čtyři sezóny vždy střídáme umístění v horní polovině tabulky a následně boj o záchranu. Příčin razantního zlepšení celkové výkonnosti mužstva je několik. V létě se do mužstva vrátil Pavelka, který je typickým tvůrcem hry a ten nám na jaře chyběl, navíc je schopen střílet důležité branky. Střelecky i herně se začalo mnohem více dařit Pavlíčkovi, jenž nastřílel 10 branek. Vítovský nezůstal gólově o mnoho pozadu, přestože závěr podzimu mu nevyšel.
V létě jsme přivedli do mužstva mladíky Josefa Přitasila z Miřetic, Karla Houdka z Vlašimi a celkem zkušeného Víťu Müllera ze Zdislavic, kteří přinesli oživení do naší hry. Nemohu opomenout ani příchod brankáře Zdeňka Císaře, který určitě nezklamal a zapadl také do mužstva. Mužstvu rovněž hodně pomohl návrat Petra Sedláčka po dlouhodobém zranění, který má také na 1. B třídu nadstandardní herní kvalitu.

A mohlo být ještě lépe, ale nezvládli jste poslední podzimní zápas na hřišti posledních Tupadel.

Je to největší kaňka na celém podzimu. Zápas jsme nezvládli hlavně v hlavě, domácí se rvali o každý míč a my se jim v tomto bohužel nevyrovnali. Přestože jsme byli fotbalovější, vyhrálo důraznější mužstvo a tím byli domácí. Hráči byli po utkání nazlobení na rozhodčí, ale musím podotknout jednu věc. V celé podzimní části, až na tuto vyjímku, předváděli rozhodčí, kteří rozhodovali naše zápasy, velmi solidní výkony.

Musel Vás ale hřát pocit, že jste nastříleli 40 gólů, jasně nejvíc ze skupiny.

Tento fakt nás samozřejmě těší, góly jsou kořením fotbalu a mnohem raději budeme vyhrávat 5:3 než 1:0. Myslím, že pokud mužstva hrají otevřený fotbal, diváci se baví a o to také jde.

Jinde hledají střelce gólů a Kondrac ve svém středu má dokonce tři - Pavlíčka (10 gólů), Vítovského (9 gólů) a Pavelku (8 gólů). Nebojíte se, že o některého v zimě přijdete?

Samozřejmě doufáme, že ne. Tito hráči nám většinou rozhodují zápasy, jsou již dostatečně zkušení a dokáží si na hřišti vyhovět. Navíc je důležité, že si rozumí i mimo fotbal, což se pak projevuje na hřišti.
V Kondraci všichni hráči hrají zadarmo, snažíme se stavět na dobré partě a do mužstva přivádět hráče, kteří do něj zapadnou nejen po fotbalové, ale i charakterové stránce. Jsem přesvědčen, že se hráčům v Kondraci líbí a i proto neuvažují o nějaké změně, potom je pro nás mnohem snazší je udržet.

Který zápas by jste vybral jako TOP, a mohl jste říci hráčům: „Pánové to bylo super“?

Perfektní zápas jsme odehráli v Chotýšanech (5:0), ale asi nejkvalitnější utkání jsme zahráli doma proti silné Sázavě, když jsme vyhráli rovněž 5:0. Nejdůležitější ovšem bylo vítězství s Poříčím ve třetím kole, kdy jsme konečně vyhráli a nastartovali vítěznou šňůru.

Na koho jste nejvíce sázel a byl někdo, bez koho by jste si nedokázal mužstvo představit?

Již několik let je takzvaným tmelem mužstva kapitán Pepa Linhart. Dokáže kluky na hřišti usměrnit a navíc na stoperu předvádí výborné výkony. Určitě ale nemáme dva, tři hráče, bez kterých by se nedal hrát kvalitní fotbal. V průběhu podzimu jsme měli několik absencí pro zranění nebo vyloučení a mužstvo přesto odehrálo dobré zápasy. Každopádně životní podzim má za sebou Michal Kubín, který odehrál vynikající zápasy a je příkladem, že když má hráč chuť dělat pro fotbal víc než jen to nejnutnější, může hrát kvalitní soutěž i ve 33 letech.

Stávalo se, že pokud mužstvo nehrálo dobře, nebál jste se kritiky. S tou jste asi po skončení podzimu šetřil.

Podzim jsme zakončili a zhodnotili jako tradičně v Restauraci u Matoušků. Kritika patří nejen k fotbalu, věřím, že ji hráči berou, přestože někdy mohou mít samozřejmě odlišný názor. Největším problémem je na můj vkus slabá tréninková účast hráčů, ale na druhou stranu, pokud se hráči při utkání vydají ze všech sil, tento handicap dokáží částečně eliminovat.

Zůstane mužstvo pohromadě i v zimní přípravě, má někdo zaječí úmysly nebo jednáte o posílení týmu?

Věřím, že ano. Máme některé hráče na hostování a budeme mít zájem o jejich setrvání v mužstvu, abychom v jarní části pokračovali v nezměněné podobě. Na jednoho hráče si myslíme, ale uvidíme jak proběhnou jednání.

Je Kondrac připravena pro případný postup do I. A třídy a budete o něj na jaře usilovat?

Pokud by se nám podařilo soutěž vyhrát, jsem přesvědčen, že bychom se v I. A třídě neztratili. A to jak fotbalově, tak i zázemím.
Na postup nemyslíme, ale pokud by přišel, určitě bychom se mu nebránili. Jestliže na první místo ztrácíme tři body, přece nebudeme hráčům tvrdit, ať skončí třetí. Do každého utkání půjdeme s cílem zvítězit a uvidíme jak to nakonec dopadne.

Jak bude vypadat vaše zimní příprava (tréninky, zápasy a soustředění)?

V lednu začneme chodit ve Vlašimi do tělocvičny a v únoru již budeme chodit běhat na hřiště do Kondrace a standardně trénovat. Čeká nás zimní turnaj na nové umělé trávě ve Vlašimi, na který se těšíme.